Dárečková anketa

25. prosince 2008 v 16:42 | diky |  Počteníčko


Před několika dny jsem vyhlásila anketu o tom, jaký dárek udělá největší radost. Přiznám se, že odpovědi a reakce mě moc potěšily. Těsně vyhráli dárky - maličkost za pár korun. Hlasovala bych stejně.
Mám kamarádku, se kterou si každý rok vyměníme několik dlouhých dopisů, takových těch klasických, psaných na papíru. Sice ne rukou, protože na psacím strojí nebo počítači to jde přeci jen rychleji, ale jsou v obálce, pěkně s nalepenou známkou, orazítkované poštovní úřednicí a poslané ode mne k ní a od ní zase ke mně. Pokaždé je to její psaníčkové vyprávění samo o sobě dárek. V dnešní době totiž už takových lidí, kteří by si jen tak udělali čas aby napsali psani, moc není. Osobně v okolí nikoho takového neznám. Napsat SMS, pár řádků v mailu, to ano, ale nic víc. Je náročné skoubit práci, domácnost, rodinu, koníčky a zájmy a k tomu si najít volnou chvilku na psaní.
Na začátku prosince si k psaní přibalíme i nějakou to drobnost pod stromeček. Pár let zpátky jsem v balíčku našla i jeden dárek, který se podle tvaru, rozměrů a váhy tvářil jako knížka. Ale pravda to byla jen z části. Pod vrstvou balícího papíru se skrývalo album plné krásných foteček kamarádčiných oblíbených míst. A fotografovat, to ona umí moc dobře. Přiznám se, že tohle byl jeden z nejhezčích a asi nejzajímavějších dárků. A dodnes z něj mám při listování radost.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 renuška renuška | Web | 25. prosince 2008 v 22:19 | Reagovat

Jo, jo, albumy ... O dopisech jsem taky psala. Jen si říkám, že jsem asi hodně v něčem naivní a dětská. Asi mi to zůstane napořád.

2 čajovna čajovna | Web | 26. prosince 2008 v 9:32 | Reagovat

Jejda, dopisy....hmmm...jak moc mi chybí. Měla jsem tři kamarádky, ještě před pár lety. Jedna se uchýlila k zápisům typu "deník - aneb co jsem dělala v uplynulém týdnu", druhá se odmlčela vůbec a se třetí se setkávám na různých fórech, v naší diskuzi, na mejlu a občas i na blogu... Ale na ty dopisy psané rukou (nebo na PC) vzpomínám  moc ráda. Je to jako ten dárek, strašně moc jsem se vždycky těšila, až si uvařím čaj a ponořím se do jejího  psaní...navíc  ona je opravdu literární talent :-)...

3 blackconverse blackconverse | Web | 26. prosince 2008 v 18:18 | Reagovat

ahoj nechceš se plsky přihlásit u mě na blogu do VGS?byla bych moooooc ráda,páš máš mooooooc velkou šanci.tak pá a doufám,že v komentářích najdu tvojí přihlášku.pápápápá

4 Zdenka Zdenka | E-mail | Web | 26. prosince 2008 v 19:13 | Reagovat

Jéé, tak to mám taky ráda, ručně psané dopisy. Udržuji letitou korespondenci s kamarádkou (taky) Zdeňkou z České Lípy (seznámily jsme se na inzerát v Ženě a život). Těším se na její veselé dopisy už na pohled, protože je pokaždé bohatě oblepuje barevnými samolepkami. Má nar. 29.12., tak jí taky posílám maličký dáreček.

5 Eva* Eva* | Web | 27. prosince 2008 v 8:22 | Reagovat

Ahoj diky, mluváš mi tím článkem přímo z duše. Navíc mám ohromnou radost z poslané vánoční pohlednice. Letos se mi jich sešlo pět! Loni to byly jen tři.

K těm zvířátkům - Máš pravdu, za chvíli to vypukne a útulky budou v lepším případě praskat ve švech...v horším případě to budou vyhozená zvířátka, ponechaná svému osudu. Já z toho každoročně šílím...

6 Slávek Slávek | Web | 27. prosince 2008 v 9:50 | Reagovat

s těmi dopisy je to dost smutné..prostě nejsou:-(..asi opravdu jsme se zaměřili jen na esemesky a mejly, na dopis si už nedokážeme najít čas:-(..vždycky mi to připomene mého tátu a jeho dopisy, psané kaligrafickým písmem, všechna písmenka umně vyvedena, psána oblíbeným pérem..byla to radost číst..pečlivost v písmu jen odrážela tátovy myšlenky..vždy perfektně jasné a srozumitelné..i dnes, po mnoha létech, si jeho dopisy rád přečtu..a vždy mi mají co říci:-))

7 zbyněk zbyněk | Web | 30. prosince 2008 v 21:42 | Reagovat

držím palečky,at toto dopisové přátelství vydrží:-)znám to,a skutečně je to vzácné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama